Na co byste měli vždy myslet

Odčervení

 Štěňata by měla být vždy předávána od chovatele odčervená. Dále se doporučuje každých 5 až 7 měsíců znovu odčervovat. Jsou na trhu různé preparáty, které je nutno používat vždy podle příbalového letáku. Nákaza se šíří již při očichávání výkalů cizích psů na ulici, ve kterých jsou přítomna vajíčka červů.

Očkování

 Chovatel je povinen předat Vám očkovaného psa. Očkování je prováděno v intervalech, které Vám doporučí zvěrolékař. Nejprve se provádí očkování proti leptospiroze, psince, parvoviroze, inf. hepatitidě a parainfluenze. Tato očkování se většinou nekombinují s očkováním proti vzteklině. Je nutné sledovat, zda interval mezi očkováními není delší než jeden rok, aby Váš pes byl vždy proti nemocem imunní.

Pozor na úrazy

 Nezapomínejte vchod na balkon a do zahrady uzavírat, aby nedocházelo k životu nebezpečným nehodám. Elektrické kabely také nejsou na hraní, proto uzavřete elektrické zásuvky záslepkami. Nenechávejte svého malého přítele nikdy samotného na sedačce či křesle. Může se klidně stát, že si při seskoku dolů může zlomit nohu. Při otravě nebo teplotním šoku spěchejte k lékaři. Jsou různé situace, jak se může jorkšír otrávit, např. v zahradě mohou být jedovaté rostliny, v domě díky nepozornosti majitele atd. Nenechávejte svého jorka nikdy samotného dlouho v autě. Také mimo dům při teplém počasí a silném slunečním záření byste měli myslet na to, aby byl pes pokud možno ve stínu. Přesto když se něco stane, přeneste svého jorka na chladné místo a co nejrychleji navštivte veterináře

Venčení štěněte

Začneme hned první den, štěně dáme ven na zahradu (vybereme místo, které se dá snadno vyčistit a dezinfikovat) nebo na noviny po každém krmení či pití, nebo po probuzení, kdy je nejpravděpodobnější, že se bude chtít vyprázdnit. Vždy, když se pes vyvenčí na správném místě, ho musíme pochválit.

Pokud štěně vykoná potřebu v domě, nikdy jej nekáráme, pokud jej nepřistihneme bezprostředně po prohřešku, protože později jednoduše nebude schopno pochopit, čeho se dopustilo. Pokud jsme se štěnětem právě v okamžiku, kdy se hodlá vymočit, řekneme rozhodné „nesmíš” a vyvedeme jej na zahradu nebo posadíme na noviny.

Psí povel – Nesmíš!

První povel, který bychom psa měli naučit, je přísné „nesmíš!”. Tento povel musíme začít užívat od samého začátku a uplatňovat ho vždy, když se pes chová neposlušně. Pokud se pes chová dobře, odměníme ho pochvalou, vyslovenou přátelským tónem. Psi jsou extrémně citliví na tón hlasu, který jejich pán během výcviku užívá, a povzbuzení je tedy velmi důležité.

Psí povel - Ke mně!

Uposlechnout tohoto povelu se musí naučit každý pes, který bude chodit venku bez vodítka. Může trvat delší dobu, než si osvojí rychlou a jistou reakci (měli bychom ho při tom rovněž zavolat jménem) částečně proto, že štěně bude od nás možná příliš daleko a také zpočátku nebude schopno rozlišit povel od hry. Začněme tím, že malé štěně budeme volat příslušným povelem a jménem pravidelně při každé příležitosti, aby rozpoznalo zvuk svého jména. Přirozená zvědavost štěněte vám pomůže zajistit si jeho pozornost a brzy si na povel bude chodit pro potravu. Pro jasnější výcvik štěně připneme na svinovací vodítko. Zavoláme ho k sobě jako obvykle a neprodleně ho odměníme. Pokud štěně okamžitě neuposlechne, jemně ho táhneme k sobě a opakujeme: „Ke mně. .....!”. Nakonec všechno ještě jednou zopakujeme.